Tepelná čerpadla

Naším cílem je dělat kvalitní práci, pro naše zákazníky a pravdivě je informovat o reálných úsporách a možnostech dodávaných technologií.

Chci nabídku

Tepelné čerpadlo země voda

Velice oblíbeným typem je tepelné čerpadlo země voda. Tento typ odebírá nízkopotenciální teplo ze země prostřednictvím hlubinného vrtu nebo plošného kolektoru, což je zjednodušeně řečeno potrubí, kterým proudí kapalina, která je ohřívána okolní horninou, resp. půdou.

Tato voda předává toto teplo chladivovému okruhu, kde opět dochází k varu chladiva, odpaření a následnému stlačení kompresorem, čímž vzrůstá tlak a teplota.

Následně toto horké chladivo předává svou tepelnou energii topné vodě, čímž dochází k vytápění objektu.

Dalšími podtypy jsou hlubinný vrt vs. plošný kolektor, přímý odpar vs. nemrznoucí směs (solanka). Co se týká prvního rozdělení, účinnost obou systémů je téměř stejná, dokonce se měřením zjistilo, že o malinko lepší vydatnost má plošný kolektor, který sbírá energii nejen ze země, ale i ze slunce.

Princip přímého odpadu se zatím v České republice vlivem vyšší pořizovací ceny moc neprosadil.

Výhody

Nejvyšší účinnost
Vnitřní prostorová nenáročnost
Nízká hlučnost
Vysoká spolehlivost dána konstrukční jednoduchostí systému

Nevýhody

Riziko poddimenzování a následné vymražení
Vyšší cenová náročnost (u hlubinného vrtu)
Vysoká prostorová náročnost,
Komplikovaná aplikace do stávajících objektů
Omezení pro další využití pozemku s plošným kolektorem

Plošný kolektor

Hlubinný vrt

Naše firma se svou nabídkou snaží maximálně přizpůsobit požadavkům zákazníka a jeho možnostem a potřebám. Proto dodáváme tepelná čerpadla země/voda i vzduch/voda pouze od renomovaných a praxí ověřených výrobců jako Alpha-InnoTec, Stiebel-Eltron, Nibe a dalších, což jsou výrobci tepelných čerpadel produkujících kvalitní zařízení s ověřenými parametry a disponujících certifikáty kvality Q, které zaručují deklarovaná technická data, dostupnost náhradních dílů po dobu 10 let, existující servisní síť se zásahem během 24 hod a další důležité věci.

Tepelné čerpadlo vzduch voda

U tepelného čerpadla vzduch voda se odebírá nízkopotenciální energie (teplo) z okolního vzduchu přes výměník do chladiva, čímž dochází k jeho odpařování a následnému stlačování kompresorem, nejčastěji scrollovým.

Při stlačení odpařeného chladiva, které je v plynném stavu, dochází jednak ke zvýšení tlaku, ale také teploty. Takto horké chladivo předává své teplo prostřednictvím dalšího výměníku do topné vody. Přes dekompresní ventil se chladivo dostává opět na výparník a celý proces se opakuje do té doby, než je topná voda zahřáta na požadovanou teplotu.

V současné době je typ těchto tepelných čerpadel nejpoužívanější a nejoblíbenější z důvodu nízké finanční náročnosti a minimálních nároků na pozemek.

Výhody

Cena
Malá prostorová náročnost
Méně složitá a zároveň rychlejší instalace
Nulová administrační náročnost

Nevýhody

Velké rozdíly v kvalitě
Největší pravděpodobnost „naletět“ na nekvalitní zařízení
Hlučnost
Nižší životnost

Návratnost tepelného čerpadla

Téměř při každém rozhovoru se zákazníkem ohledně tepelného čerpadla dojde na otázku, jak je to s návratností tepelného čerpadla. Nejčastější odpovědí pak bývá 6 – 8 let. V zásadě se s tím dá souhlasit, ale je třeba říci, že je to velmi obecné shrnutí velice složité problematiky, jakou návratnost ve skutečnosti je. Složité proto, že na ni má vliv spousta okolností a faktorů, jako jsou vstupní investice, opotřebovanost stávajícího zařízení, účinnost tepelného čerpadla atd. Nejlépe pak vychází novostavby, kdy se nepočítá z celé pořizovací ceny čerpadla, ale z rozdílu pořizovací ceny čerpadla a jiné zamýšlené technologie, např. plynového kotle (kotel, bojler, elektroinstalace, odkouření, plynová přípojka atd.).

Je-li pořizovací cena čerpadla 220 tisíc a plynového kotle 100 tisíc, počítáme ji z rozdílu, tedy z částky 120 tisíc korun. Tuto částku musíme podělit reálnou úsporou tepelného čerpadla oproti plynovému kotli. U běžné novostavby se tato úspora pohybuje kolem 20 tisíc korun ročně. Máme již všechny neznámé a jednoduchým podělením těchto čísel zjistíme orientační návratnost, která je 120/20 = 6 let. U novostaveb (TZ=8 kW) se tedy návratnost pohybuje kolem 6 let. U novostaveb s větší tepelnou ztrátou se tato návratnost už příliš nezkracuje, protože sice dochází k vyšší úspoře provozních nákladů, avšak se také zvyšuje pořizovací cena tepelného čerpadla, kdežto cena plynového kotle zůstává stejná.

U stávajících objektů je situace podobná, ale liší se tím, že již v těchto domech nějaký stávající zdroj je. Pokud je tento zdroj již opotřebovaný a byla by nutná investice do jiného zařízení, vychází návratnost stále velmi dobře, neboť se opět počítá z rozdílu pořizovacích cen těchto technologií. Pokud je však stávající zařízení např. 2 roky staré, počítá se návratnost z rozdílu pořizovací ceny tepelného čerpadla a částky znamenající amortizaci stávajícího zařízení (např. pořizovací cena plynového kotle 70 000, životnost 15 roků, 70 000/15 = 4 666 roční amortizace). Návratnost se v tomto případě bude počítat z rozdílu pořizovací ceny tepelného čerpadla např. 300 tis. a 9 333 (2x 4 666) = cca 290 tis.

Provozní náklady u stávajících domů jsou několikanásobně vyšší než u novostaveb a pro tepelnou ztrátu 14 kW představují meziroční úsporu cca 31 tis Kč. Podílem těchto dvou částek získáme návratnost pro takovýto rodinný dům s 2 roky starým plynovým nízkoteplotním kotlem. Tzn. 290 tis./31 tis = 9,3 let. V případě, že je v domě dosluhující zařízení a vyžaduje jeho výměnu, je tato návratnost rychlejší, neboť návratnost se počítá z pořízovací ceny tepelného čerpadla snížené o pořizovací cenu plynového kotle nízkoteplotního, tzn. např. 210 tis/30 tis = 7 let.